|
|
||||||||||||||||||
|
Dnem 5 (27. 5. 2006)Proudoví krtci chytří: Sven, Jana (premiéra), LenkaVýsledky: došli na osmičku Proudoví krtci rychlí: Honza, Vítek, Michal Výsledky: došli na osmičku reportáž z pohledu rychlých úvodAni Proudoví krtci chytří nebyli letos dost chytří, ani Proudoví krtci rychlí nebyli letos dost rychlí. Pátý ročník hry Dnem v kategorii Expert nikdo nedošel. Před třemi lety bylo Dnem první šifrovou hrou, které jsem se zúčastnil, se Svenem a Vítkem jsme vyhráli a hra se nám zdála velmi zajímavá. V dalších letech už jsem vždy zklamán. Nejde jen o výsledky, nemůže se dařit vždy a všude, ale bývám zklamán i v otázce obsahové a organizační. Ono i to asi souvisí s velkým množstvím absolvovaných her, protože ten, kdo je rozmlsán posledními ročníky Tmou a Bedny, je logicky velmi náročný.hrastart Bahno lepící se na boty na přístupové cestě z Komína k letišti bylo předzvěstí následujících těžkostí. Panovalo nevlídné počasí, týmy na start na Medláneckém letišti přicházely buďto zablácené, když šly po cestě, nebo nad kolena mokré, když šly přes pole. Kvůli inverzní oblačnosti nevzlétlo z Tuřan plánované letadlo a start byl hodně improvizovaný. Hnát týmy přes mokré a rozblácené pole jen proto, abychom si vyzvedli v křoví úvodní obálky, to považuji od organizátorů za podlost, klidně nám to mohli dát rovnou do ruky. Byli jsme pak mokří a špinaví a můžeme být jen rádi, že přes den už nepršelo a tak jsme trochu uschli. 1 – výraz První šifra v kategorii Expert byla záludná a došlo dokonce na oficiální nápovědu, ale vzhledem k tomu, že to několik týmů zvládlo i bez ní, uznávám, že jsme na to šli příliš složitě. Podrobovat složité matematické analýze funkci dvou proměnných bylo zbytečné, měli jsme i správné nápady, stačilo být důslednější. Už po cestě na dvojku se ukázalo, ne naposledy, že rychlé nohy nejsou vše. Běželi jsme s Michalem napřed, ale špatně jsme zahnuli a rázem byl Vítek před námi a ne za námi. Uznáváme, že názvy proměnných x a y mohou být součástí šifry, ne neelegantním matením. Pokud to nebylo úmyslem a původní zadání mělo prolomit víc týmů, doporučili bychom změnit písmena na jiná (a samozřejmě upravit výraz tak, aby vyšel původní výsledek). 2 – čísla v mapě Druhé zadání svou podobou dobře navádělo na použití mapy, ale podle mě bylo zcela zbytečné, že tam bylo každé z čísel 1–9 právě jednou. Nějakou dobu jsme se snažili kreslit postupně čáry podle směru číslic, zajímali jsme se o průsečíky či úhly. Nakonec to odpovídalo jednomu z prvních nápadů, zadání bylo potřeba přímo přiložit na mapu, číslice byly vybrány na ní. I přes správné řešení byl pak velký problém s hledáním dalšího zadání. Nepíši do reportáže poprvé, že to je věc, kterou nesnáším. Někdy je problém v neúplném řešení, nebo v nekonkrétní tajence. Tentokrát ale mnoho týmů hledalo na stejném místě a fólie se zadáními byla jednoznačně špatně umístěná vzhledem k řešení šifry (200 metrů vedle). 3 – digitální číslice Digitální číslice jsme napřed chtěli zpracovat jako bludiště na devítce na Bedně, tedy doplnit na úplné (osmičky). Pak nás napadlo přepočítávat „sirky“ a nenechali jsme se zastavit tím, že nejde zakódovat písmeno A. Dvojnásobně zopakované „u boudy“ bylo právě tím příjemným upřesněním pro hledání, jaké bych rád viděl všude. Pro přesun jsme zvolili nesmyslnou variantu. Kdybychom opravdu důsledně spoléhali na rychlé nohy, běželi bychom po značkách, kde se nemůžeme ztratit. To beru jako poučení pro příště. Chtěli jsme to ještě skloubit s přímější trasou, ale zabloudili jsme a dlouho jsme obcházeli plot kolem nepřístupného objektu. (Vítek: Já to sem připíšu, ať se trochu ztrapníme: Tečko–čárkovanou mapovou značku jsme považovali za označení lesní cesty (která tam skutečně byla, ale stočila se nevýhodně) a ona to byla vyznačená hranice okresu, což jsme našli ve vysvětlivkách mapy až po hře, když se nám Lenka z chytrých smála.) 4 – chyba v mapě Rozstříhaná mapa zklamala, velmi zklamala. Hledání rozdílů je zcela přirozený nápad. Ale zavrhovali jsme ho z prostého důvodu. Na to by přece nebylo potřeba čtverce pomíchat a takhle by to šlo najít i na nesloženém zadání. Takže jsme se po složení zabývali přesuny jednotlivých čtverců, uvažovali jsme o grafické šifře a podobně. Když si Vítek všiml, že právě jeden čtverec nezměnil svou pozici, měli jsme částečně jasno. Pravda, území o rozloze kilometr čtvereční nám připadalo krapet velké, ale zadání jsme chtěli hledat u něčeho významného (kaple, pomník), nejlépe ve středu čtverce. Nejlepší řešení by bylo udělat chybu právě v tom čtverci – využil by se zamýšlený princip a šifra by dopadla moc hezky, na výsledek by totiž (po pracnějším hledání) přišli i ti, co neobjevili, že jeden čtverec zůstává. V Kníničkách přímo na místě nás taky zaujalo, že přímo ve středu čtverce je konečná autobusu. Jenže šifra nikde. Prohledávali jsme okolí a postupně jsme se na návsi sešly už čtyři týmy. Z toho je vidět, že nejde o nějaký náš omyl, na šifře bylo něco shnilého. Jeden z týmů zavolal orgům a dozvěděli jsme se, že v Kníničkách rozhodně ne. Pak si Michal všiml podezřelého rybníčku v mapě. Už před čtvrthodinou důsledně pátral po nesrovnalostech po celé mapě, ale napoprvé si ho nevšiml. 5 – text ze zadní strany mapy Vydali jsme se na páté stanoviště spodem kolem ZOO. Trochu mě překvapilo, že naše ztráta (podle turniketu) nebyla tak hrozivá. Vítek musel znovu k rybníčku s nálepkou a my jsme mezitím s Michalem vyluštili šifru. Na první čtení jsem měl dojem, že to bude něco pozpátku, Michal přečetl pár slov a já jsem to našel na zadní straně mapy, prostě fofr. 6 – tisícovka a vršek od piva Také přes Netopýrky jsme prakticky jen přeběhli. Michal donesl z vrcholku zadání, uvelebili jsme se v trávě ve stínu, ale ne na dlouho. Chvíli jsme váhali, který pivovar a podobně, ale pak jsme přešli k otázce, kdo je na tisícovce. Dohadovali jsme se, protože ji nikdo u sebe neměl, ale konečně padlo i správné jméno a sepnulo nám to. Palackého vrch je blízko, ale hodně do kopce. Grr… 7 – had Tedy jsme Krtci rychlí, tak nám to nesmí vadit. Nevymýšleli jsme, kudy si nadjet a vydali jsme se po nejkratší spojnici. Před výstupem nejprudšího úseku jsme zahlédli v kopci nějaký pohyb, podle poměrné velikosti postav, šátku na hlavě a podobných neklamných rysů, jsme to odhadli na konkurenční chytré Krtky. Povzbudilo nás to k výkonu a u zadání jsme byli zároveň. Řešili jsme o pár minut rychleji, a tak jsme se poprvé před chytřejší tým dostali. Pod kopcem u hřbitova jsme však měli konečnou obojí. Had na Palačáku byl moc hezký, podle toho, jak vypadal, se taky řešil, což bohužel nebylo na hře zrovna zvykem. Moje první vzpomínka na hada z Matrixu byla zcestná, ale písmena na posunování celkem byla vidět, jen šlo o systém. Pracovali jsme na dvou papírech zároveň a vypisovali jsme písmena okolo těch hadových. Po chvíli se na Vítkově papíru začalo kroutit slovo „skulptura“, dojeli jsme zbytek a seběhli jsme s kopce do Komína. 8 – grafická, 5 bitů Osmé stanoviště bylo pro nás poslední. Na dokončení hry už bylo stejně málo času, ale zastavila nás jednoznačně ta šifra. Zase to byl Trójský kůň. Jako klíčové nám připadalo rozpětí čísel od 1 po 31. Tohle nás navádělo na počet dní v měsíci a nedokázali jsme se od toho odpoutat. Také počet čísel (60) byl dělitelný počtem měsíců. Našlo se několik důvodů, proč hledat něco v měsících. Časem už jenom Vítek říkal: „Jestli se nepoužije ten měsíc, nebude to hezký.“ Když jsme se snažili vymyslet, čeho ještě může být 31, padl i ten návrh na pět bitů dvojkové soustavy, ale tomu jsme se leda zasmáli. Chyba, no. Poměrně časté dvojice stejných čísel za sebou a celé stejné úseky jsme zaregistrovali, ale neuvědomili jsme si, že to je jeden z typických rysů grafické šifry. Velká chyba. S blížícím se koncem hry jsme odjeli do Lužánek do cíle. Opět přidáváme návrh na elegantní změnu šifry: Doporučujeme vložit mezi výsledná slova nuly – zcestná teorie o měsících by padla ve všech argumentech a týmy se mohly věnovat hledání pěti bitů. naše hodnoceníco se povedlo Dnem je jediná hra z kalendáře skutečně vhodná pro děti (tj. lidi do patnácti let). Z hlediska šifer, výběru trasy, bezpečnosti a všech dalších je kategorie mladší výborná. Škoda, že se o ní neví víc, podle mě má na to, aby se jí účastnily skupiny z celé republiky, podobně, jak je tomu u dospělých ve velkých hrách. V expertech se určitě povedly šifry 1, 6 a 7. Čtyřka a osmička by se mi líbily víc po aplikování našich doporučení :-). Příjemně mě překvapily i dva kopce, které jsme museli vystoupat, aby trasa nebyla příliš lehká. co nás zklamalo Kategorie expert byla i letos rozporuplná. Některé šifry jakoby vznikly ztrojskoněním šifer pro starší nebo přidáním matoucích prvků. Z doporučení na zlepšení šifer v naší reportáži je vidět, že řešení problémů u jedničky, čtyřky a osmičky bylo pouze otázkou kvalitnějšího výstupu z testování. Další nepříjemná věc je telefonování organizátorům, že hodně týmů nemůže vyřešit první šifru, a později na trojce, že hodně týmů nemůže najít zadání. To je nebezpečný precedens, který kazí hře úroveň – týmy víc hledají chybu v šifrách nebo umístění šifer než v sobě. Příště se ani nerozhlédneme a už řekneme, že šifra je špatně schovaná a budeme volat? Kdo zavolá dřív a kdo později? Bohužel, hráči byli (asi) rozmrzelí ze startu, takže volali. A organizátoři se nevyhýbají dávání nápověd (vzpomeňme na druhou šifru z Dnem 2004) – problémy by opět řešilo zjednodušení šifer. Zavedení nápověd je také možnost, ale to odporuje exhibičnímu duchu kategorie expert. Nedošel žádný tým – škoda, že ani „Opravte to“, kteří překonali osmičku v dobrém zbývajícím čase, nestihli cíl. Hra byla holt moc dlouhá. co jsme si odnesli sepsal HOnza, doplnil a upravil Vítek
« Zpět na zážitky |
